Dublinský rodák si na kompromisy nepotrpí: když v roce 1997 odešel od úspěšné irské kapely Juniper (později Bell X1), bylo to kvůli diktátu velkého vydavatelství, co by měli hrát, a na několik měsíců utekl farmařit do Toskánska. Nakonec se vrátil k hudbě a dvě jeho vydaná alba O (2002) a 9 (2006), která získala nejen platinová a zlatá ocenění, patří k vrcholům současného písničkářství. Významně se na nich podílela asi největší Damienova hudební múza: dnes už také proslavená irská písničkářka Lisa Hannigan.

Letos třiačtyřicetiletý Damien Rice nikdy nezískal žádnou Grammy ani Mercury Prize, za to se jeho hořkosladké balady objevily v mnoha filmech i na televizní obrazovce. The Blower’s Daughter například určovala náladu slavného amerického filmu Closer (Na dotek), ale Rice zabodoval i v dalších: Vysvobození, Shrek, Reservation Road nebo V dobré společnosti. O televizních seriálech nemluvě: Dr. House, Lost, Chirurgové aj. V posledních letech se také věnuje projektům na podporu ekologie a lidských práv: s Bonem, Bobem Geldofem, Angelique Kidjo a Vanessou Redgrave podpořil v květnu 2012 na dublinském koncertě Electric Burma celoživotní úsilí nositelky Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi z Barmy. Ještě předtím během aukce na podporu zemětřesením zničeného Haiti zakoupil za půl milionu dolarů utržených v soutěži Factor X od Bona kytaru. Skladbami přispěl také na mnoho alb, jejichž zisky šly na podporu dobrých věcí: Songs For Tibet, Canciones de Cuna (Lullabies) nebo Raise Hope For Noc.